Bělící pudr na zuby

Co je to bělící pudr

Zubní pudr se poprvé používal již před mnoha tisíci lety. Starověcí lidé si jej vyráběli z mnoha ingrediencí, které tehdy byly běžně dostupné, jako například myrta, vaječné skořápky nebo rozdrcené zvířecí kosti. Rozdrcením a smícháním těchto ingrediencí vznikl jemný prášek, který poté využívali k zubní hygieně. Pomáhal jim zbavovat se zápachu z úst, čistit mezizubní prostory a leštit zuby. Ještě v 19. století byly tyto pudry na zuby velmi populární, byť se již vyráběli z modernějších ingrediencí, jako byla soda, křída nebo sůl. I dnes si můžete pudr na zuby vyrobit doma. Stačí vám k tomu několik snadno dostupných surovin:

• Jedlá soda
• Hrubá sůl
• Aktivní uhlí

Zubní pudr lze také zakoupit v drogeriích nebo lékárnách. Většina z těchto výrobků obsahuje jemné abrazivní ingredience, které zajišťují odstraňování skvrn ze zubů a jejich leštění. Proto jsou velmi populární bělící pudry na zuby, které dokážou chrup zbavit nežádoucího zabarvení, a dělají to podobně šetrně jako třeba zubní pasty nebo bělící pásky na zuby.

Jaká jsou rizika použití pudru?

Pudr na zuby lze používat bez větších obav, ale přesto se vyplatí přistupovat k jeho používání opatrně a dodržovat veškeré pokyny, které jsou uvedeny na obalu výrobku. Mezi nejčastěji zmiňovaná rizika patří:

• Pudr, který běžně zakoupíte, obvykle neobsahuje fluorid ani jiné pečující složky, které chrání zuby před vznikem zubního kazu.
• Pro některý chrup může být pudr až příliš agresivní a abrazivní a způsobit podráždění dásní nebo poškození zubní skloviny.
• Jeho použití není tolik komfortní, jako v případě zubní pasty. Může se snadněji rozsypat a obtížněji se dávkuje.
• Může zanechávat pachuť v ústech.

Stejně jako zubní pasty i zubní pudr může obsahovat některé ingredience, které nejsou zcela zdravotně nezávadné a při jejich používání se vyplatí být obezřetný. Při nákupu si raději pečlivě přečtěte složení a vybírejte produkty, které neobsahují tyto látky:

• Triclosan. Jedná se o antibakteriální látku, která je ale postupně ze zubních past stahována, protože se má za to, že může způsobovat rezistenci vůči antibiotikům nebo narušovat funkci štítné žlázy.
• Sodium lauryl sulfate (SLS). Jedná se o poměrně běžnou složku zubních past a pudrů, ale některé výzkumy varují, že může dráždit pokožku a dásně.
• Fluorid. Obecně je fluor považován za prospěšný a pro péči o zuby nezbytný, je ale pravdou, že v určitých případech může nadbytek fluoru také škodit. Jeho negativní vedlejší následky mohou zahrnovat skvrny na zubech nebo onemocnění kostí. Tyto potíže se však vyskytují pouze tehdy, pokud dochází k pravidelnému polykání fluoridu v pastě nebo zubním pudru. Klasické a správné používání pasty nebo pudru proto nepředstavuje riziko.

Jak se pudr používá?

Pudr na zuby může nahradit klasickou zubní pastu při péči o váš chrup. Pokud si zvolíte pudr, který má bělící efekt, nahradí jiné produkty, které slibují podobný účinek. Obvykle se pudr používá dvakrát denně, tedy ráno a večer, namísto klasické zubní pasty. Na obalu pudru je vždy uveden postup i frekvence užívání, a proto si před použitím informace na obalu pečlivě prostudujte.

Pro čištění zubním pudrem je nutné použít vodu. Nejprve si proto kartáček pečlivě namočte pod proudem vody a následně jej poprašte pudrem. Kartáček vložte do úst a zuby si čistěte tak, jak jste zvyklí. Díky vlhkosti se z prášku brzy vytvoří hustá hmota, která zajistí efektivní čištění vašeho chrupu.